Jméno: Jack Anderson
Pohlaví: muž
Věk: 32 let
konfederace: Západní
Datum Narození: 27.2
Osobnost: Je klidný, inteligentní, pozitivní ale někdy působí bláznivě a zábavně.
Má rád/a: Jídlo, Holky, Sestrojování dronů a zbraní, Boj, Alkohol ale ví kdy má přestat.
Nemá rád/a: Zbabělce, Otravy, Bezpráví, Narážky na jeho ruce.
Cíl: udržet konfederaci pohromadě tak jak si jeho otec přál.
Strach: Žádné fobie a tak nemá ale jako každý normální člověk se může stát že někdy bude mít strach
Zbraně: 2 x Desert Eagle, 1 x obyčejná katana 1 x Plasmatická katana.
Droni
* Big guy - 1x
* Elitní dron komando - 2x
* TBD - 1x
* ATD - 1x
* Monitoring dron - 1x
* SMD - 1x
* Miror dron - 1x
* BLD - 6x
* Hornet - 1x
* Ruce (jeho ruce se počítají do kapacity dronů jako 1 malý.
* DSGD - 4x
Taky je obratný v bojových uměních specializující se na ruce ale i nohy zapojuje do svého boje.
Povolání: Dron Master, Suit Enginer.
Vzhled
Výška: 192 cm
Váha: 85 kg
Vlasy: černé(středně dlouhé s malým zeleným melírem ale většinou nosí helmu takže moc vlasy neukazuje.
Oči: zelené
Ostatní: Kvůli zranění přišel o obě ruce místo kterých má robotické protézy které usnadńují ovládání dronů.( Normální enginer na lvl 10 by měl 10 malých a 4 velké drony ale díky svému zranění a jeho robotických rukou může ovládat 15 malých a 6 velkých.)
Celkový vzhled: Je poměrně vysoký a štíhlý. Nosí černé oblečení a brnění
Obrázek:
Schopnosti: Je to dobrý stratég a dokáže přemýšlet za pochodu. Umí i s bezvýznamných součástek něco sestrojit.
Životopis:
ČÁST 1 - Sny a ideály:
Jackův otec se jmenoval John Anderson a byl to dělník v továrně na drony. Uměl je sestrojovat vymýšlet a ovládat je. Žil spíše samotářským životem na ubytovně a moc se nezajímal o to co se stane i když zuřila válka. Jednoho dne do továrny přiřadily ženu z odďelení výroby která na vše měla dohlížet. Byla to velká patrijotka a milovala svoji vlast. Jednoho dne mluvila s Johnem o nějakých protokolech v čipové výrobě a jak se tak dali do řeči šlo to něják samo a začali spolu trávit více a více času až se z nich stali partneři. Jejich názory byly sice rozdílné ale za nějakou tu dobu co spolu byli se Johnovy myšlenky začali přiklánět k jejím názorům. Po dvou letech co se poznali Johnova partnerka(Jane) otěhotněla a tak se vzali. Narodil se jim chlapec kterého pojmenovali Jack.
ČÁST 2 - Od plenek s roboty:
Když byly Jackovy čtyři roky začal si s ním otec hrát s dronama a různýma robůtkama. Jackovi se to náramě líbilo a už ve svých šesti letech sestrojil svého prvního drona na hlasové ovládání. Jeho otec ho s sebou bral do dílny a rozvíjel jeho schopnosti. Ve svých třinácti letech už uměl vytvořit drony jako někteří zkušení konstruktéři. V patnácti letech začal se svým otcem pracovat v továrně jako partneři. Za jejich práci dostávali takový ohlas že Jackovy dali vlastní dílnu kde vymýšlel a konstruoval drony pro armádu. Když mu bylo 25 let vstoupil do armády a vyhrával jednu bitvu za druhou. Ale jednou když se vrátil domů z akce ohlásili mu že jeho rodiče zabil neznámý atentátník. Jack s toho byl zdrcený a proto začal hodně pít.
ČÁST 3 - Nový Jack:
Utápěl se v alkoholu od rána do večera dokud jednoho dne neuviděl záblesk u zdí . Vyběhl ven z hospody podíval se ke zdi a uviděl jak se ve stínu obrovského záblesku hroutí zeď, Do města začali vpadat vojáci východu a vraždili všechny co potkali. Běžel směrem ke zdi a přivolal všechny drony co mohl. Bojoval s nepřáteli hodiny a hodiny. Zabíhal zrovna za roh když uviděl jak se pod betonovou římsou krčí několik lidí. Za ním byl nepřítel a tak poslal drony aby je zneškodnili a u sebe měl jen 3. Spozoroval že se římsa začíná drolit a v tu chvíli se ulomila a začala padat na lidi. Rychle přiběhl a s pomocí 3 dronů zadržel římsu. Zavolal na ně ať utečou. Všichni utekli ale římsa byla moc těžká a droni to nevydrželi, římsa spadla a přimáčkla mu ruce pod ní. během chvíle omdlel.
ČÁST 4 - Postižení nebo výhoda? :
Probudilo ho ostré světlo tak nemohl otevřít naplno oči. Když se po chvíli rozkoukal uvědomil si že je v nemocnici. Stál nad ním doktor a něco zapisoval.
Když se podíval doprava všiml si že nemá ruku. Když se podíval do leva všiml si že taky nemá levou ruku. "Kde mám ruce ? " zeptal se potichu s hlasitým zakašláním. Doktor se na něho podíval a vysvětlil mu vše co se stalo a to že mu museli transplantovat paže. Jack v nemocnici ležel ještě hodně dlouho, týdny možná že i několik měsíců, už to ani nepočítal. Ale jednou k němu přišel majitel společnosti kde pracoval jeho otec a měl u sebe na zemi obrovský kufr. Řekl mu že mezi lidmi které zachránil byla jeho žena. Řekl mu že pro něho vytvořil s pomocí nejlepších specialistů robotické protézy napojené na nervy. ještě ten den mu je naoperovali a když se ráno probudil mohl s nima hýbat. Byl to ale nezvyk a tak si na to teprve zvykal. Když pak zpátky přišel majitel té společnosti řekl mu ať sepne ruce jako by se modlil a pak je dal dopředu jako by si chtěl prokřupnout prsty. Když se mu to konečně povedlo udělat správně, z rukou se vysunuly obrazovky a čipy. Vysvětlili mu že mu to pomůže s ovládáním dronů.
Potom už jenom přinesl kufřík ze kterého vytáhl 2 černé pistole. Řekl že to jsou normální plasmou poháněné pistole ale podle vzoru zbraně Desert Eagle.
ČÁST 5 - Jack jako dnes:
Přísahal že bude ochraňovat západní konfederaci a její občany. Dokud neumře bude se snažit ze všech sil.
Ukázka: "Rána"
Všude je prach a kouř, vzduchem lítají střepy betonu, železa a skla. Co chvíli jde slyšet rána po dopadu bomby. Západní strana fronty je utlačována východem. Jack Anderson a jeho jednotka právě dorazila.
Skupinka vojáků se mnou v čele prochází kolem betonových rozpadlin a stanů. Přijdeme k jedné vyšší zídce kde sedí kapitán. Jak na tom jsme? zeptám se tiše a při tom mírně soucitně. Není to dobré za chvíli začne protiúder ale nic si od toho neslibujeme. Poklepu ho po zádech a vykouknu za zeď. Ukážu rukou svírající ovladač na zem a teleportuji na místo několik dronů. Jednoho pošlu za zeď a v tu chvíli vybouchne od výstřelu z děla. Jak jsem si myslel celou dobu na vás mají nastraženou past, nemůžeme tam jen tak vběhnout. To máte pravdu ale co máme dělat? Něco mě napadá kapitáne. Vstanu a něco naťukávám na své zápěstí na kterém je umístěný displej. Najednou se objeví oblak kouře a prachu ze kterého vystoupí obrovský dron se mnou uvnitř. Z východní fronty přiletí 3 rakety které do mě jen narazí, vybouchnou ale nic až na pár škrábanců se nestane. Zvednu pravou ruku stroje která je vlastně obří kulomet, chytnu si ji nad loktem kde je umístěno držadlo a začnu nepřetržitě kropit nepřátelskou frontu palbou. BĚŽTE. Zařvu a všichni vojáci vyběhnou do útoku. Všude se ozývá hluk ,výbuchy a střelba. Zahlédnu jak na mě letí teď už o něco větší raketa. Pomalu udělám krok do šikma k raketě a otevřu dlaň, jakmile proletí kolem mě, chytnu ji, raketa škrábne o zem a stroj ji rychle odmrští na nepřítele. Tam vybouchla a rozdrtila nepřátelskou artilerii. Vylezl sem ze stroje a se zbraní v ruce jsem postupoval se svou jednotkou k nepřátelské frontě. Pomalu nakoukneme za zdi a vidíme že většina je mrtvá nebo zraněná. Zbytek vojáků se vzdal nebo utekl. Ten večer se na frontě oslavovalo když v tu chvíli přišla zpráva že se má generál Anderson vrátit z fronty do hlavního města. Ještě ten den jsme se sbalili a odjeli ve vznášedlech domů. ten večer byl klidný a tichý ale to ještě nevěděl co ho čeká. Dorazili jsme brzo ráno, vysedli ze vznášedel a šli směrem k hlavní bráně u které stála vojenská jednotka ve ceremoniálních uniformách. Už od začátku jsem si myslel že se něco děje a že něco je divné. Když nás zahlédli přistoupil generál městské obrany a podal mi složenou vlajku s nějakýma hodnostma a odznakama. Nechápavě jsem se na něj podíval ale ten si jen nasunul baret hlouběji do čela a odvrátil pohled. Když jsem se blíže podíval na hodnosti, poznal jsem že jsou mého otce a matky. Zděšeným a při tom duchem nepřítomným výrazem si prohlédnu všechny vojáky s kamenýmy výrazy v tvářích a při tom se znovu podívám na vlajku. Najednou prudce dopadnu na kolena a sleduji list který vypadává ze složené vlajky. list pomalu dopadá a ve chvíli když dopadne jen přečtu pomalu a šeptem. Vaši rodiče byli zabiti během atentátu, atentátníkem z východu. Pachatel je neznámý. Beznadějným pohledem se podívám před sebe a nechám sklesnout svou hlavu. Slza pomalu dopadá na kus papíru a roztříští se.
Pohlaví: muž
Věk: 32 let
konfederace: Západní
Datum Narození: 27.2
Osobnost: Je klidný, inteligentní, pozitivní ale někdy působí bláznivě a zábavně.
Má rád/a: Jídlo, Holky, Sestrojování dronů a zbraní, Boj, Alkohol ale ví kdy má přestat.
Nemá rád/a: Zbabělce, Otravy, Bezpráví, Narážky na jeho ruce.
Cíl: udržet konfederaci pohromadě tak jak si jeho otec přál.
Strach: Žádné fobie a tak nemá ale jako každý normální člověk se může stát že někdy bude mít strach
Zbraně: 2 x Desert Eagle, 1 x obyčejná katana 1 x Plasmatická katana.
Droni
* Big guy - 1x
* Elitní dron komando - 2x
* TBD - 1x
* ATD - 1x
* Monitoring dron - 1x
* SMD - 1x
* Miror dron - 1x
* BLD - 6x
* Hornet - 1x
* Ruce (jeho ruce se počítají do kapacity dronů jako 1 malý.
* DSGD - 4x
Taky je obratný v bojových uměních specializující se na ruce ale i nohy zapojuje do svého boje.
Povolání: Dron Master, Suit Enginer.
Vzhled
Výška: 192 cm
Váha: 85 kg
Vlasy: černé(středně dlouhé s malým zeleným melírem ale většinou nosí helmu takže moc vlasy neukazuje.
Oči: zelené
Ostatní: Kvůli zranění přišel o obě ruce místo kterých má robotické protézy které usnadńují ovládání dronů.( Normální enginer na lvl 10 by měl 10 malých a 4 velké drony ale díky svému zranění a jeho robotických rukou může ovládat 15 malých a 6 velkých.)
Celkový vzhled: Je poměrně vysoký a štíhlý. Nosí černé oblečení a brnění
Obrázek:
Schopnosti: Je to dobrý stratég a dokáže přemýšlet za pochodu. Umí i s bezvýznamných součástek něco sestrojit.
Životopis:
ČÁST 1 - Sny a ideály:
Jackův otec se jmenoval John Anderson a byl to dělník v továrně na drony. Uměl je sestrojovat vymýšlet a ovládat je. Žil spíše samotářským životem na ubytovně a moc se nezajímal o to co se stane i když zuřila válka. Jednoho dne do továrny přiřadily ženu z odďelení výroby která na vše měla dohlížet. Byla to velká patrijotka a milovala svoji vlast. Jednoho dne mluvila s Johnem o nějakých protokolech v čipové výrobě a jak se tak dali do řeči šlo to něják samo a začali spolu trávit více a více času až se z nich stali partneři. Jejich názory byly sice rozdílné ale za nějakou tu dobu co spolu byli se Johnovy myšlenky začali přiklánět k jejím názorům. Po dvou letech co se poznali Johnova partnerka(Jane) otěhotněla a tak se vzali. Narodil se jim chlapec kterého pojmenovali Jack.
ČÁST 2 - Od plenek s roboty:
Když byly Jackovy čtyři roky začal si s ním otec hrát s dronama a různýma robůtkama. Jackovi se to náramě líbilo a už ve svých šesti letech sestrojil svého prvního drona na hlasové ovládání. Jeho otec ho s sebou bral do dílny a rozvíjel jeho schopnosti. Ve svých třinácti letech už uměl vytvořit drony jako někteří zkušení konstruktéři. V patnácti letech začal se svým otcem pracovat v továrně jako partneři. Za jejich práci dostávali takový ohlas že Jackovy dali vlastní dílnu kde vymýšlel a konstruoval drony pro armádu. Když mu bylo 25 let vstoupil do armády a vyhrával jednu bitvu za druhou. Ale jednou když se vrátil domů z akce ohlásili mu že jeho rodiče zabil neznámý atentátník. Jack s toho byl zdrcený a proto začal hodně pít.
ČÁST 3 - Nový Jack:
Utápěl se v alkoholu od rána do večera dokud jednoho dne neuviděl záblesk u zdí . Vyběhl ven z hospody podíval se ke zdi a uviděl jak se ve stínu obrovského záblesku hroutí zeď, Do města začali vpadat vojáci východu a vraždili všechny co potkali. Běžel směrem ke zdi a přivolal všechny drony co mohl. Bojoval s nepřáteli hodiny a hodiny. Zabíhal zrovna za roh když uviděl jak se pod betonovou římsou krčí několik lidí. Za ním byl nepřítel a tak poslal drony aby je zneškodnili a u sebe měl jen 3. Spozoroval že se římsa začíná drolit a v tu chvíli se ulomila a začala padat na lidi. Rychle přiběhl a s pomocí 3 dronů zadržel římsu. Zavolal na ně ať utečou. Všichni utekli ale římsa byla moc těžká a droni to nevydrželi, římsa spadla a přimáčkla mu ruce pod ní. během chvíle omdlel.
ČÁST 4 - Postižení nebo výhoda? :
Probudilo ho ostré světlo tak nemohl otevřít naplno oči. Když se po chvíli rozkoukal uvědomil si že je v nemocnici. Stál nad ním doktor a něco zapisoval.
Když se podíval doprava všiml si že nemá ruku. Když se podíval do leva všiml si že taky nemá levou ruku. "Kde mám ruce ? " zeptal se potichu s hlasitým zakašláním. Doktor se na něho podíval a vysvětlil mu vše co se stalo a to že mu museli transplantovat paže. Jack v nemocnici ležel ještě hodně dlouho, týdny možná že i několik měsíců, už to ani nepočítal. Ale jednou k němu přišel majitel společnosti kde pracoval jeho otec a měl u sebe na zemi obrovský kufr. Řekl mu že mezi lidmi které zachránil byla jeho žena. Řekl mu že pro něho vytvořil s pomocí nejlepších specialistů robotické protézy napojené na nervy. ještě ten den mu je naoperovali a když se ráno probudil mohl s nima hýbat. Byl to ale nezvyk a tak si na to teprve zvykal. Když pak zpátky přišel majitel té společnosti řekl mu ať sepne ruce jako by se modlil a pak je dal dopředu jako by si chtěl prokřupnout prsty. Když se mu to konečně povedlo udělat správně, z rukou se vysunuly obrazovky a čipy. Vysvětlili mu že mu to pomůže s ovládáním dronů.
Potom už jenom přinesl kufřík ze kterého vytáhl 2 černé pistole. Řekl že to jsou normální plasmou poháněné pistole ale podle vzoru zbraně Desert Eagle.
ČÁST 5 - Jack jako dnes:
Přísahal že bude ochraňovat západní konfederaci a její občany. Dokud neumře bude se snažit ze všech sil.
Ukázka: "Rána"
Všude je prach a kouř, vzduchem lítají střepy betonu, železa a skla. Co chvíli jde slyšet rána po dopadu bomby. Západní strana fronty je utlačována východem. Jack Anderson a jeho jednotka právě dorazila.
Skupinka vojáků se mnou v čele prochází kolem betonových rozpadlin a stanů. Přijdeme k jedné vyšší zídce kde sedí kapitán. Jak na tom jsme? zeptám se tiše a při tom mírně soucitně. Není to dobré za chvíli začne protiúder ale nic si od toho neslibujeme. Poklepu ho po zádech a vykouknu za zeď. Ukážu rukou svírající ovladač na zem a teleportuji na místo několik dronů. Jednoho pošlu za zeď a v tu chvíli vybouchne od výstřelu z děla. Jak jsem si myslel celou dobu na vás mají nastraženou past, nemůžeme tam jen tak vběhnout. To máte pravdu ale co máme dělat? Něco mě napadá kapitáne. Vstanu a něco naťukávám na své zápěstí na kterém je umístěný displej. Najednou se objeví oblak kouře a prachu ze kterého vystoupí obrovský dron se mnou uvnitř. Z východní fronty přiletí 3 rakety které do mě jen narazí, vybouchnou ale nic až na pár škrábanců se nestane. Zvednu pravou ruku stroje která je vlastně obří kulomet, chytnu si ji nad loktem kde je umístěno držadlo a začnu nepřetržitě kropit nepřátelskou frontu palbou. BĚŽTE. Zařvu a všichni vojáci vyběhnou do útoku. Všude se ozývá hluk ,výbuchy a střelba. Zahlédnu jak na mě letí teď už o něco větší raketa. Pomalu udělám krok do šikma k raketě a otevřu dlaň, jakmile proletí kolem mě, chytnu ji, raketa škrábne o zem a stroj ji rychle odmrští na nepřítele. Tam vybouchla a rozdrtila nepřátelskou artilerii. Vylezl sem ze stroje a se zbraní v ruce jsem postupoval se svou jednotkou k nepřátelské frontě. Pomalu nakoukneme za zdi a vidíme že většina je mrtvá nebo zraněná. Zbytek vojáků se vzdal nebo utekl. Ten večer se na frontě oslavovalo když v tu chvíli přišla zpráva že se má generál Anderson vrátit z fronty do hlavního města. Ještě ten den jsme se sbalili a odjeli ve vznášedlech domů. ten večer byl klidný a tichý ale to ještě nevěděl co ho čeká. Dorazili jsme brzo ráno, vysedli ze vznášedel a šli směrem k hlavní bráně u které stála vojenská jednotka ve ceremoniálních uniformách. Už od začátku jsem si myslel že se něco děje a že něco je divné. Když nás zahlédli přistoupil generál městské obrany a podal mi složenou vlajku s nějakýma hodnostma a odznakama. Nechápavě jsem se na něj podíval ale ten si jen nasunul baret hlouběji do čela a odvrátil pohled. Když jsem se blíže podíval na hodnosti, poznal jsem že jsou mého otce a matky. Zděšeným a při tom duchem nepřítomným výrazem si prohlédnu všechny vojáky s kamenýmy výrazy v tvářích a při tom se znovu podívám na vlajku. Najednou prudce dopadnu na kolena a sleduji list který vypadává ze složené vlajky. list pomalu dopadá a ve chvíli když dopadne jen přečtu pomalu a šeptem. Vaši rodiče byli zabiti během atentátu, atentátníkem z východu. Pachatel je neznámý. Beznadějným pohledem se podívám před sebe a nechám sklesnout svou hlavu. Slza pomalu dopadá na kus papíru a roztříští se.
Naposledy upravil Jack Anderson dne Thu Dec 11, 2014 8:55 pm, celkově upraveno 5 krát
